121 let od narození sira Karla Raimunda Poppera

Právě dnes uběhne 121 let od narození sira Karla Raimunda Poppera.
Člověka, který měl na mě větší vliv než kdokoli jiný v mém životě a proti kterému jsou i živí lidé jen stíny z podsvětí. A na jeho památku vyvrátíme některé nesmysly, které se o jeho učení šíří.:)

Dole byste měli vidět screenshot příspěvku, který jsem chtěl použít jako zadání „napište, v čem text Popera dezintepretuje“.

Už jsem tady kdysi popisoval dezinterpretace principu „intolerence vůči intoleratním“. A tady máme další nádherný příklad zaštiťování se autoritou, i když autor komentáře Popperovo dílo nezná, nebo se s ním seznámil v příručce typu „jak věrohodně předstírat na večírku znalosti o evropské filosofii“. Nebudu vás ale trápit a tvrzení nekompatibilní s Popperovým učením odhalím sám.

V příspěvku níže se autor ohání Popperem v souvislosti s vědeckým konsensem. Podotknu, že:

a) Na komentář jsem náhodou narazil tento týden na LinkedIn a nejde mi o dehonestaci autora příspěvku. Autor není zajímavý. Klipuju si různé výstřižky jako příklady, vzory, nebo antivzory, které mohu použít jinde a nemusím si je vymýšlet. A zrovna dnes se mi tento příspěvek hodí.
b) Nejde mi ani o téma, kterého se příspěvek týká – globální změna klimatu. ¹

Cituji z příspěvku.

„Pokud máte nějakou hypotézu, musíte ji podpořit replikovatelnými a ověřitelnými důkazy (sine Karl Popper). […] Dojde-li ke stejnému výsledku více kolegů, nebo jsou-li ideálně vaše pokusy křížově potvrzeny i jinými metodami a obstojí-li vaše teorie i v čase, stane se vědeckým konsensem“.

Karla Poppera do „křížových potvrzení“ a „vědeckého konsensu“ raději netahejte. ²

Ve svých studiích i ve své intelektuální autobigrafii³ Popper zdůrazňuje vliv Einsteinovy teorie na své myšlení. Vědci si před Einsteinem mysleli, že hlavní problémy už byly vyřešeny, newtonovská mechanika funguje a vědecký konsensus byl, že zbývá dořešit jen pár maličkostí a tajemství hmoty bude definitivně odhaleno. Einsteinovy teorie, kvantová teorie a další významné objevy ve 20. století demonstrovaly, že naše představy o světě, čase, hmotě a prostoru jsou pořád naivní.

Popper však zaútočil hlavně na snahu potvrzovat, nebo jak se zmiňuje výše „křížově potvrzovat“, teorie. My místo snahy o potvrzení celé teorie budeme skromnější a budeme mluvit o potvrzení hypotéz. Nejpozději od Davida Huma je snaha o potvrzení hypotéz kostlivcem ve skříni každého racionalismu. O potvrzení se mluví, všichni vědí, že by se slušelo, aby hypotéza byla potvrzena pozorováními, ale kostlivec ve skříni při každém pokusu vysune svůj fakáč a zaskřehotá „zase podvádíš.“

Proč je snaha o potvrzení hypotéz marná? Protože je logicky neplatná.
Označíme H jako hypotézu a p1 jako pozorování, které z hypotézy plyne.
Naše hypotéza bude velmi skromná.

(H) Jestliže dnes 28. 7. 2023 bude pršet (konec H), pak bude ulice (p1) před naším domem mokrá (konec p1).

H->p1 // Hypotéza H implikuje pozorování p1.
p1 // Pozorování p1 se ukázalo jako pravda – ulice je mokrá (4)
========
H //Tedy H. Naše hypotéza platí.

Toto odvození je neplatné a vznáší se nad ním ten kostlivcův fakáč. Jestliže je ulice mokrá, neznamená to, že venku pršelo. Na ulici někdo mohl vylít kýbl vody, a proto je mokrá. Nebo ulicí projel kropící vůz. Nebo stádo rozjařených fotbalových fanoušků ulici při své cestě ze stadionu vyprázdnilo svůj odpadem ze zpracování piva naditý močový měchýř. Ehm, asi stačí. Proč se nám kostlivec směje, je snad jasné. Není to kvůli tomu, že viděl penis fotbalového fanouška. Směje se, protože je toto odvození myšlenkově zcela sterilní.

Libovolný počet pozorování nemůže vést k verifikaci hypotézy. Jestliže prohlásíte, že všechny labutě jsou bílé, nestačí přinést jako potvrzení vzorek, který čítá sto, tisíc, nebo milion bílých labutí. Vždy se může objevit jedna černá labuť, která celou naši krásnou a doposud nevyvrácenou hypotézu najednou a bez milosti zboří.

Popper se s posmívajícím se kostlivcem ve skříni nesmířil, ale z jeho posmívání vyšel a dospěl k obratu, kdy se na logicky chybné potvrzování hypotéz vykašleme, ale otevřeme hypotézy falzifikacím.

Z toho, že je ulice dnes 28. 7. 2023 mokrá, neusoudíme, jak jsme viděli výše, na nic zajímavého.
Když ale ulice mokrá není, znamená to, že naše hypotéza byla od počátku chybná. Pozorování ji nepotvrdilo.
H->p1 // Hypotéza H implikuje pozorování p1.
not(p1) // Pozorování p1 se ukázalo jako lež (ne-pravda) – ulice není mokrá (4)
=======
not(H) //Tedy not(H). Naše hypotéza neplatí. Předpovědi, které dává, se ukázaly jako mylné.

Nejde o žádnou novinku. Už v antice tuto logickou figuru znali pod názvem „modus tollens“.
Koho by mátla implikace s antecedentem H a konsekventem P, je snadné ji přepsat pomocí logické spojky or.

not(H) or p1 //(eliminace implikace H->p1, kdo nevěří, udělá si pravdivostní tabulku)
not(p1)
==========
not(H)

Popper celý život⁵ vysvětluje, že bez ohledu na to, kolikrát byla hypotéza pozorováními potvrzena, nemáme jistotu, že je pravdivá.

Ale jediné pozorování, kdy se nepotvrdí to, co hypotéza predikovala, tuto hypotézu vyvrací. A pak musíme hypotézu zavrhnout. Anebo musíme hypotézu upravit, ale ne tak, že ji narychlo ohneme, aby souhlasila s výsledky pozorování.

Při úpravě hypotézy by se také měl zvětšit její empirický obsah. Popper totiž rozlišuje mezi logickým obsahem hypotézy (zjednodušeně jde o množinu tvrzení, které se dají z teorie vyvodit) a empirickým obsahem teorie (zjednodušeně jde o množinu jejích falsifikátorů – těch pozorování, které teorie vylučuje).

Vědecké hypotézy mají usilovat o co největší empirický obsah – čím více toho vylučují, tím snáze se dá ověřit, že je hypotéza neplatná. Může to působit neintuitivně, ale rozdíl mezi vědeckou a nevědeckou hypotézou/teorií spočívá v tom, že vědecká teorie nabízí rovnou zbraně pro svou destrukci.

Nevědecké teorie jsou kompatibilní s každým pozorováním. Freudismus, marxismus, nacismus, za mě i různé další moderní idelogie jsou kompatibilní s každým pozorováním. Vulgárně zjednodušeno, ale tyhle teorie si špatné zacházení zaslouží. Když se vám zdají sny se sexuálním podtextem, freudián významně poukáže na to, že je potřeba váš sen rozebrat a vy musíte tuhle zprávu ze svého podvědomí zpracovat. Když se vám takové sny nezdají, sexualitu vytěsňujete a je potřeba zjistit proč. Když jste dělník a chcete svrhnout kapitalisty, je to tím, že máte vyvinuté společensky podmíněné třídní vědomí. Když kapitalisty svrhnout nechcete, je to kvůli tomu, že ve světě ovládaném kapitalisty se vaše třídní vědomí nemohlo rozvinout.
V tom spočívá půvab a přitažlivost redukcionismu pro jednodušší lidi – veškerá fakta vysvětlujete jednou příčinou. A v tom spočívá také bída redukcionismu. Svět je zdánlivě s vaší teorií pokaždé kompatibilní, ale přitom místo vysvětlení poskytujete jen útěšné pohádky. Ty pohádky vysvětlují některé části světa správně, ale jiné aspekty světa zanedbávají, nebo se je snaží vtěsnat do té jediné redukcionistické formy, která je zrovna v módě.

Pravda nebývá triviální. Pravda nám nebývá zjevena. Vést by nás měla regulativní idea pravdy, ale jak blízko pravdě skutečně jsme, nevíme. Kdyby pravda byla loď, museli bychom se smířit s tím, že ji celou přebudujeme na moři, když se ukáže, že se mýlíme, protože pravda nesídlí v bezpečném přístavu.⁶ Platí i v životě.

Čtěte, prosím, Poppera a neseznamujte se s jeho myšlenkami u lidí, kteří evidentně Poppera nečetli a kteří jeho myšlenky negují a poskytují vám z kontextu vytržená, paskvilní a Popperovu učení odporující tvrzení.

A když jsem zmínil, že ten příspěvek je z LinkedIn, který je plný motivačních citátů pro dementy, dám sem ještě jeden výrok od Poppera.

„I think that success in life is largely a matter of luck. It has little correlation with merit, and in all fields of life there have been many people of great merit who did not succeed.“

A tento výrok někteří jednodušší lidé mezi námi používají jako argument proti meritokracii. Není to pravda. Ale o této dezintepretaci třeba zase až za rok při dalším výročí.

Krásné narozeniny, Karle!

Poznámky:

1) Tento článek není od klimaskeptika. Téma toho screenshotu je irelevantní. Jak jsem několikrát psal, já si dovedu představit, že vliv člověka na klima je ještě větší, než se udává. Nesouhlasím ale s tvrzeními, že je lepší dělat něco než nic. Chtěl bych, aby prostředky na vyrovnávání se se změnami klimatu byly vynaloženy účelně. Chci, aby vědci poskytovali předpovědi jevů, které při globální změně nastanou, abychom ověřili, že bojujeme se skutečnou klimatickou změnou, a ne s klimatickou chimérou. A jestliže bojujeme s chimérou, a ne se skutečnou změnou, chci, aby politici finanční prostředky ihned investovali jinde. Popper by se zelenými pětiletkami a grandiozními plány podle mě také nesouhlasil – viz jeho „piecemeal engineering“, o kterém snad napíšu více jindy.

2) Karl Raimund Popper si podle různých poznámek ve studiích byl vědom toho, že současný vědecký konsensus je praktický pro orientaci v teoretických poznatcích a pro zaměření praktického úsilí, ale jeho skepse k „vědeckému konsensu“ převažuje. Také „kumulativismus“ – tedy úsilí o hromadění poznatků, které nás přibližují pravdě, je postoj, proti kterému se K. R. Popper několikrát vymezil.
Popper používá termín „blízkost k pravdě“ (asi nepřeložitelný pojem verisimilitude), ale tato blízkost se nedá změřit a už vůbec se pravdě nepřibližujeme prostou kumulací poznatků v čase. Dějiny vědy mohou být vyplněny i úkroky stranou a přešlapy na místě a je i obtížné určit, kdy místo vpřed jdeme vzad, nebo kdy děláme jen úkroky stranou.

3) Viz knihy Intelektuální autobiografie a Život je řešení problémů.

4) V tomto triviálním příkladu neberu v úvahu možnost, že jste na ulici vylezli právě v době, kdy začalo pršet a viděli jste, že ulice je skutečně mokrá od deště. Složitější hypotézy takové ověření neumožňují. O dalších, i vážných, výhradách vůči falzifikaci vím, ale přesto si myslím, že Popper má v důležitých bodech pravdu.

5) Této myšlenky se Popper nikdy nevzdal. Od Logického zkoumání (1934) až po poslední studie obhajoval a vysvětloval myšlenku falsifikovatelnosti teorie a falsifikace samotné. Ve slabší chvilce dovolil, aby mu do díla vstoupil termín „koroborace“, ale také vždy protestoval, aby se koroborace vykládala jako „stupeň potvrzení pravdivosti teorie“. Koroborace znamená jen, že přes veškeré úsilí ještě hypotéza nebyla vyvrácena.

6) Přirovnání s lodí pochází myslím od O. Neuratha.